T.O.M. KŇOUŘI Brno 439
Kdo jsme:
Turistický oddíl mládeže (TOM) Kňouři Brno
Patříme pod Asociaci turistických oddílů mládeže (A-TOM) s oddílovým číslem 439, dále také pod Českou radu dětí a mládeže (ČRDM) a jsme členy Klubu českých turistů (KČT).
Co nabízíme:
Děti mají u nás možnost získat zázemí přátelského kolektivu, tolik důležitého pro zdravý rozvoj osobnosti a sebedůvěry. Členové našeho oddílu jsou pomocí zábavné herní motivace vedeni k vzájemnému porozumění a týmové spolupráci. Dar v podobě opravdových přátel si s sebou mnozí nesou po celý život.
Náš program:
Pro naše členy připravujeme po celý rok rozmanitý program. Jednou až dvakrát do měsíce se mohou těšit na různé výlety po zajímavých místech České republiky, také každoročně pořádáme jarní, letní i podzimní tábory. Vyrážíme jak za krásami naší přírody, tak za kulturními památkami. Každý týden se scházíme na oddílových schůzkách v naší nově zrekonstruované klubovně, kde děti získávají znalosti z oblasti zálesáctví, například rozdělávání ohně, orientace v přírodě, první pomoc a jiné. Všechny tyto znalosti využijí na výletech a táborech, které náš oddíl pořádá více než 35 let.
Kdo se může stát členem:
Přijímáme kluky i holky ve věku od 6 do 15 let.
Kdy se scházíme:
Každé úterý 15:00 – 17:00 skupina starších
Každý črtvrtek 15:00 – 17:00 skupina mladších
Stoupání na horu
Aneb proč sbíráme odborky a jiné odznaky
Daleko na vyprahlém Jihozápadě stojí indiánská vesnice a za ní se tyčí z pouště vysoká hora. Vyšplhat na tuto horu znamenalo velký čin, a tak všichni chlapci ze vsi toužili, aby se o to mohli pokusit.
Jednoho dne jim náčelník řekl: „Nu tak, chlapci, dnes se můžete všichni pokusit na tu horu vylézt. Vyjděte hned po snídani a jděte každý tak daleko, jak dokážete. Až budete unaveni, vraťte se, ale každý z vás mi přinese větvičku z toho místa, kam až došel.“
Vydali se na cestu plni naděje a každý cítil, že jistě dorazí až na vrchol. Ale brzy se loudavě vrátil tlouštík a vztáhl k náčelníkovi ruku, v níž držel kaktusový list. Náčelník se usmál a řekl: „Milý hochu, ty ses vůbec nedostal k úpatí hory; ani jsi nepřešel poušť.“
Později se vrátil druhý chlapec. Přinesl šalvějovou snítku. „Došel jsi na úpatí hory,“ řekl náčelník, „ale vzhůru jsi nešplhal.“
Další hoch měl větvičku lindy. „Dobře,“ řekl náčelník, „ty ses dostal až k pramenům.“
Později přišel další chlapec s trnitou větvičkou. Když ji náčelník uviděl, usmál se a řekl: „Ty jsi šplhal vzhůru; dostal ses až k prvnímu kamenitému srázu.“
Odpoledne dorazil hoch s cedrovou snítkou a stařec řekl: „Podal jsi dobrý výkon, dostal ses až do poloviny hory.“
O hodinu později přišel hoch s borovou větvičkou. Tomu náčelník řekl: „Výborně! Ty jsi vyšplhal až ke třetímu pásmu, měl jsi za sebou tři čtvrtiny výstupu.“
Slunce už stálo nízko, když se vrátil poslední. Byl to vytáhlý krásný chlapec vznešené povahy. Přicházel k náčelníkovi s prázdnýma rukama, ale oči mu zářily: „Můj otče,“ řekl, „dostal jsem se tam, kde nebyly žádné stromy – neviděl jsem žádné větvičky, ale spatřil jsem Zářící Moře.“
Také starcova tvář se rozzářila, když slavnostním hlasem říkal: „Poznal jsem to! Když jsem ti pohlédl do tváře, poznal jsem to. Ty ses dostal až na vrchol. Nepotřebuješ žádnou větvičku. Je to napsáno v tvých očích, zvoní to v tvém hlase. Pocítil jsi nadšení, můj hochu, viděl jsi nádheru hory.“ (E. T. Seton)
Pamatujte na to, Kňouři!
Odznaky (odborky a zkoušky), které nabízíme za vykonané činy, nejsou „ceny“ – jsou to důkazy toho, co jste vykonali a kam jste až došli. Jsou to pouhé větvičky nasbírané po cestě, které vám mají ukázat, jak daleko jste se dostali při stoupání na horu.
A jaké odznaky můžeš získat?
Zde je seznam odznaků, které nosíme na našich krojovkách. Jsou to odznaky které již někteří získali a proto je také dobré se s nimi seznámit, abychom měli představu, čeho ostatní dosáhli – a čeho můžeme dosáhnout i my.
Začněme od začátku:
1) Každý člen nosí na krojovce na levém rukávu domovenku (T.O.M. Kňouři 439) a odznak oddílu (pavéza se znakem čtyřnásobného ohně – vyznání našeho oddílu odkazující se právě na E. T. Setona).
2) Na pavéze se nosí až 3 vodorovné, barevné proužky – podle doby členství v oddíle: 1-3 roky = 1-3 žluté proužky, 4-6 let = 1-3 zelené proužky, 7-9 let = 1-3 fialové proužky, 10-12 let = 1-3 modré proužky a 13-15 let v oddíle = 1-3 červené proužky. Po 15 letech už se nosí pouze jeden širší, zlatý pruh.
3) Ten nejdůležitější odznak, jež se nosí nad levou kapsou je slibový odznak – symbol čtyřnásobného ohně s podkladem dle hodnosti. Dostane ho pouze takový člen, který slavnostně slíbí věrnost oddílu a jeho zákonům. Odznak se nosí nad levou kapsou. Systém barev je podobný: žlutá – Medvíďata (mladší členové), zelená – Nezmaři (starší členové), fialová – rádci, modrá – vedoucí, červená – hlavní vedoucí tábora a oddílu.
4) Vedle slibového se nosí odznak Ostražitosti (psohlavec), což je zkouška pro členy starší 12 let. Jeho ekvivalentem pro ty pod 12 let je pak Bílý turbánek, kterým zasloužilý člen může stáhnout šátek místo kravatového uzlu.
5) Zvláštním odznakem je Rudé srdce. Vlastní ho pouze 2 členové a je odznakem nejcenějším. Uděluje se za záchranu lidského života.
6) Na a nad pravou kapsou se nosí odznaky turisticko-tábornické zdatnosti členů. Pro mladší 12 let jsou tu zkoušky jejich celkové bystrosti. Je to levé a pravé oko Medvíděte (hvězdy). Pro starší 12 let jsou to zkoušky Bronzové, Stříbrné a Zlaté stopy.
7) A na pravém rukávu se nosí odborky. Značí různou odbornost k mnoha zájmovým činostem, zkoušky jsou to opravdu těžké a o to cennější. Příklady jsou třeba Střelec, Levá ruka, nebo Zdravotník.
